PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Tuesday 27.02.2024
Search
  Search centre
Czech Republic Index
BASIC INFORMATION
  Basic facts about Czech Republic
The best of Czech
Regions in Czech Republic
Tourist regions
Turistické oblasti
Towns and municipalities
Euroregions
Microregions and associations
Picturesque regions
ACTUALITIES AND EVENTS
  Actualities
Action databank
Folk activities and festivals
Tourist activities
PRAGUE - HEART OF EUROPE
  City of PRAGUE
Prague information centres
Calendar of activities in Prague
Balneology
  Spas
Health insurance
Congress Tourism
  Exhibitions and exhibition grounds
Congress centres
Exhibitions and promotion
Congresses and conferences
Fairs and exhibitions
Tourism and leisure time
  Information centres
Culture and entertainment
UNESCO sights
Sights and architecture
Ecclesiastical monuments
Castles and chateaux
Active holiday
Hiking
Rural tourism
Cycling tourism
Water tourism and sports
Wine tourism
Sport and relaxation
Czech Tourists Club
Travel offices
Folklore and Traditions
  Folklorní sdružení
Folk ensembles
Folk festivals
Folk traditions and customs
Folk craft and products
Nature and its protection
  Biosférická rezervace UNESCO
Protected landscape areas
Natural points of interest
Caves and abysses
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Nature trails
Accommodation & dining
  Car-camping, camping site
Hotels, Boarding houses
Chaty a chalupy
Recreation areas
Further accommodation
Restaurants
Příjemné posezení
Gastronomic specialities
Commerce and services
  Services for motorists
Shopping centres
BUSINESS PROMOTION
  Investment opportunities
Financial sector and insurance
Properties for sale
Industrial production
Food production
Království perníku

Historie Božího Daru

Boží Dar je svojí nadmořskou výškou 1 028 m n.m. nejvýše položeným městečkem ve střední Evropě
Jméno obce Boží Dar je údajně odvozeno od výroku saského kurfiřta Johanna Friedricha, který když mu byla k odpočinku nabídnuta sedačka z jednoho kusu stříbra pronesl : " Dieses edle Metall, das ist euer Brot, das ist eine Gabe Gottes ” ( " Tento ušlechtilý kov, je Váš chléb, to je dar boží ” ). Tomu ovšem předcházela dlouhá historie.

Platnost obrázku vypršela.

Okolí Božího Daru se začalo utvářet již v prvohorách, kdy se na místě celé Krušnohorské soustavy vypínalo nevysoké pohoří. Koncem prvohor začaly k povrchu pronikat hlubinné žulové vyvřeliny a Krušné hory se začaly pomalu zvedat. V průběhu třetihor dochází nedaleko od místa, kde nyní leží Boží Dar, k mohutnému sopečnému výlevu čediče a vzniká Božídarský špičák, který je se svými 1 115 m n.m. nejvyšší čedičovou kupou sopečného původu ve střední Evropě. Později v postglaciálu začalo na přilehlé tektonické poruše v místech kde vyvěrají hlubinné prameny vznikat Božídarské rašeliniště.
Lokalita Božího Daru však ještě dlouho musela čekat na příchod prvních osadníků. Ještě na počátku 16. století pokrýval okolí Božího Daru hustý vysokohorský prales. Ale již roku 1212 daroval římský císař Fridrich II. okolní půdu českému králi Přemyslu Otakarovi I.. V roce 1424 je získali pánové z Tettau. Po smrti Jiřího Viléma z Tettau dochází mezi dědici k vleklým sporům, které vyvrcholily v létě roku 1528, objevením stříbra na západním úpatí Fichtelbergu. Roku 1529 saský kurfiřt Johann Friedrich, aby podpořil báňskou činnost, vyhlásil tzv. kutací svobodu pro tu část Schwarzenberského panství, která sousedila s Jáchymovem. Roku 1533 podepsáním kupní smlouvy s dědici pánů z Tettau získal toto panství do svého vlastnictví saský kurfiřt Johann Friedrich. Ještě v létě téhož roku byly z příkazu saského kurfiřta vytyčeny na náhorní planině hranice nového městského celku a bylo vyměřeno 600 stavebních parcel.
Osídlení lokality Boží Dar se tedy datuje na počátek 16. století, kdy do těchto nejvýše položených částí Krušných hor začali pronikat horničtí prospektoři, nejdříve ze saské strany od Fichtelbergu a o něco později i z české strany od Jáchymova. V roce 1546 bylo Božímu Daru uděleno privilegium svobodného horního města, do této doby spadal pod báňské hejtmanství ve Schneebergu.
V 16. století se k těžbě stříbra a rašeliny, která se soustředila především jižně a jihovýchodně od obce, přidružila těžba cínu rýžováním usazenin v povodí Černého potoka a důlními pracemi v okolí Zlatého kopce. Ale již z roku 1574 jsou dochovány záznamy o tom, že se na těžbu některých rud muselo doplácet. Po třicetileté válce ( 1618 - 1648 ) se těžba orientovala spíše na arsen a cín, jejichž získávání nebylo tehdy prodělečné jako u jiných kovů.
Po druhé světové válce se Boží Dar stal téměř vylidněnou obcí. Situace se zlepšila až po roce 1971, kdy byl v blízkosti obce otevřen hraniční přechod do tehdejší NDR. Od 16. století se význam Božího Daru podstatně změnil a ze středověkého živého hornického městečka s 2 000 obyvateli, se ve 20. století Boží Dar stal významným turistickým centrem zimních a letních sportů.

Platnost obrázku vypršela.

V obci se nachází budova kostela zasvěceného Sv. Anně. Tento barokní kostel se znaky klasicismu byl postaven roku 1772 Fil. Hegerem na místě zbořené renesanční stavby z roku 1593. Za zmínku stojí cínová křtitelnice, která je umístěna v objektu kostela. Tuto křtitelnici spolu se zvonem zhotovil roku 1612 jáchymovský kovář a zvonař Hans Widdla st.. Střed obce tvoří renesanční náměstí obdélníkového tvaru do jehož rohů ústí vždy dvojice ulic. Dominantní budovou tohoto prostranství je radnice postavená roku 1844 - 1845 ve stylu pozdního klasicismu. Ostatní starší zástavba v obci podlehla požáru v roce 1808.
Na místním hřbitově je pochován božídarský rodák, pěvec a básník samouk Anton Günther ( * 1876 - † 1937 ). Další významnou osobností je řecký spisovatel Nikos Kazantzakis, který žil na Božím Daru v letech 1929 - 1931.

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím 1 názor)

23.11.2004 v 13:47kokot

uš budu pepa


Zveřejněno 20.05.2001 v 16:28 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA